Noc plná kufrování

Ahoj Leoši,

máme za sebou noc plnou kufrování. Mrzí nás to všechny a děláme možné i nemožné pro dohnání ztráty. Ve tři čtvrtě na sedm opouštíme Most a míříme do čtvrtého průjezdního bodu v Kamenickém Šenově. Na trasu se vydal Kváča a jede až do Světce, trasa asi 30 km. Tady na kolo opět naskakuje Anička. Míříme na Žalany, Aničku čeká krutopřísný kopec, ale naše jediná žena na trase si libuje, jak dobře se jí jede a popere se s ním. Ale odměnou jí je dlouhatánský sjezd.

Další, kdo střídá je Jirka. Bohužel se nám podařilo již podruhé tento den zabloudit, v Ústí. Vracíme se, ztrácíme další drahocenné minutky a propadáme se v pořadí do poslední desítky. Jiřík je demotivovaný. Plýtváme jeho silami, nastoupil do závodu se zlomenou klíční kostí, a i když se nejedná o zranění pár dnů staré, jeho rameno v pořádku jistě není a musí bolet. Při střídání nás navíc předjíždí závodník jiného týmu, nechytáme, z jakého, ale je to lehce demotivující. Tracker přebírá Péťa a dává si zatím jednoznačně nejhorší stoupání dne, na jehož konci se dokonce musí na pár vteřin zastavit a vydechnout. Ale zbytek osazenstva Péťu motivuje a hecuje. Sjíždíme do Fojtovic.

A dalším problémům není konec, kufrujeme potřetí, v Benešově nad Ploučnicí. Neodbočíme a dostáváme se na silnici, které vede úplně opačně. Až dva týmy v protisměru přesvědčí přesvědčeného kapitána Ráďu, že musíme otočit. Otočka, návrat do Benešova a už jedeme dobře odbočkou na Českou Kamenici. Střídá Radek a stoupá do kopce na Malou a Velkou Bukovinu, Karlovku a Nový Oldřichov.

Na trase především v tomto úseku nás zásobuje informacemi přítel na telefonu – Olí, mamka Aničky. Díky tomu zjišťujeme, že ze 4členných týmů je před námi jen Sjetej ráfek Bronců. Radujeme se a v euforii Radek předjíždí skvěle šlapající holčičí tým Flower Power a následně i Paraple.

Jsme v Kamenickém Šenově, dovnitř budovy pro razítko vbíhá jen Kváča a hned pokračujeme dál. V průjezdním bobu potkáváme seskupení asi 6-ti dalších týmů. Kvůli zakázanému úseku odbočujeme na Polevsko – pořád je na silnici kapitán. V dobrém terénu Radek profrčí Novým Borem a jede kosmickou rychlostí, dýchá doprovodnému vozidlu doslovně na sklo, skáče přes retardéry. Za bílého dne by na tom nebylo až tak nic nezvyklého, ale v pokročilou noční hodinu jeho jízda budí respekt.

Projíždíme Sloupem a míříme na Lindavu, kde konečně Radek pouští na kolo Jirku. Je po půlnoci, míjíme Brniště, Jablonné v Podještědí, Dubnice a Křižany … zbývá nám posledních pár km na parkoviště pod Ještědem. Zase střídáme, Anička odpočívá a spí.

Pod Ještědem je silná mlha a zima. Petr píchnul, ale kolo mu posádka jeho auta ve složení Lucka, Jirka a Anička mu duši dofukují a vysíláme ho s batůžkem a knihou na razítka samotného k vrcholu. Auta mají tuto část tratě zapovězenou. Je 2:05.

A to je prozatím konec druhé části našeho příběhu, zatímco ty spíš.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *